Stříbrné šperky - údržba

Zboží z drahých kovů je velmi náchylné k oxidaci povrchu. Největším nepřítelem těchto výrobků je pot a prach. Kromě toho jsou výrobky z drahých kovů poměrně měkké, snadno se poškrábou, a proto s nimi musíme zacházet velmi opatrně. Nesmíme nikdy zapomínat, že jsou to šperky!

Drahé kovy jsou v ryzím stavu většinou na vzduchu i ve vodě stálé, ale při výrobě šperku se používají slitiny. Šperky ze zlata se běžně vyrábí v ryzosti 585/1000, která za normálních okolností  vzdoruje chemickým i povětrnostním vlivům. Obsahuje však 415/1000 přísad jiných kovů, na které mohou působit některé chemikálie, obsažené ve vzduchu, zvlášť sloučeniny síry, jodu a bromu. Jejich působením vznikají na povrchu zlaté slitiny sirnidy, jodidy nebo bromidy stříbra a mědi, které působením světla černají. Další příčinou změny barevnosti povrchu šperku může být práce s chemikáliemi, pot, který obsahuje stopové prvky léků nebo kosmetických přípravků,  obsahujících jod, brom nebo síru. Nabíhání zlata a stříbra nebývá trvalé a vyskytuje se jen v období, ve kterém přichází šperk s chemikáliemi do styku a jde jen o povrchové nabíhání, které jde snadno odstranit.

Určitě každému šperku prospěje, když ho odložíme při výkonu těžkých a hrubých prací v prašném prostředí s výpary.

Šperky s perlami, kameny a sklodoplňky není vhodné namáčet v horké vodě, také je dobré odložit šperk při praní prádla či mytí nádobí, nejlépe do uzavíratelných sáčku z PVC nebo do nejrůznějších šperkovnic k tomu určených. Dodržování všech těchto rad nám jistě životnost šperku prodlouží.

V domácích podmínkách lze šperk vyčistit za pomocí čistících přípravků dostupných v prodejnách klenotnictví a drogeriích (čistič stříbra, hadřík na čištění).